Foto
Kraj Rozhovor

Ondřej Pondělík: Futsal je srdcovka. Baví mi a vždy se těším na víkend

Rozhodnutí přibližovat Vám od nového roku týmy, hráče a pohled na náš plzeňský futsal se zatím daří. Proto každý týden společně s kolegy v rubriku - "Rozhovor týdne" budeme pokračovat. V minulém týdnu to byl Tomáš Marek z týmu FC Remi. (článek najdete ZDE)  O víkendu byla možnost tipnout výsledek v naší tipovačce u šlágru 10.kola FK Lochotín vs FC Uklizenozavás. Nakonec nikdo úspěšný nebyl, ale určitě v trendu tipovačky budeme také pokračovat. Takže sledujte naši Facebook stránku Futsal v Plzni, protože již v pátek tu bude další možnost.

Rozhovor tohoto týdne je s Ondřejem Pondělíkem, který je hráčem, kapitánem a vedoucím právě u týmu FC Uklizenozavás. Byl při šlágru proti Lochotínu, ale i tento víkend je čeká nelehký boj. Nastoupí proti Playmakers, kamarádům, kteří společně s nimi hrají fotbal za Malesice. Tak se přijďte podívat - sobota 19. ledna od 13 hodin, hala 31.ZŠ.

Musím říct, že to po dlouhé době byl osobní rozhovor, protože doba internetu postoupila až tak, že většina rozhovorů je přes mail, nebo zprávy na sociálních sítích. Užil jsem si to a věřím, že i Vás o něco delší čtení bude bavit.

 

Ondro, jak dlouho hraješ futsal?

Už když začínalo Čespo 21. V týmu jsem začal hrát přibližně od 22 let. Takže teď je to 15 let. To jsme tenkrát začínali na Jezírku s klukama co jsou teď i v Pumidasu.

Co tě napadne když se řekne futsal? A co to pro tebe znamená?

Srdcovka. Baví mi na to koukat a těším se na víkend. Doma jsem se o tom s manželkou bavil a nakonec mám na fotbal a futsal povolení. (smích) Dokonce jezdí i se mnou a za to jsem rád.

Jaké to je starat se o váš tým? Co je pro tebe vždy nejtěžší?

Tréninky. Je problém sehnat halu a v minulém roce jsme se spojili s klukama z Bee Stingu. Trénovalo se dlouho večer a to nás nebavilo. Musím říct, že s organizací pomůže hodně Miloš (Miloslav Šoltys ml. – pozn. redakce). Já organizuji kluky, aby se chodilo na zápas. Pořádáme časté akce v hospodě. To k tomu patří a tmelí to tým.

A máte nyní pravidelné tréninky?

Tenhle rok ne. Spíše zvažujeme založení Béčka do venkovních soutěží, že by se hrálo celoročně. V sobotu po zápase s Playmakers si jdeme sednout a budeme to řešit.

Název týmu je jistě pro některé zajímavý. Jde samozřejmě podpory partnera. Pojďme hlavně těm mladším říct jakou má vlastně tým historii, vznik, minulé názvy a třeba vaše úspěchy i mimo APF.

Ten vznik je zajímavý. Nejdříve to bylo Čespo, super parta a pak došlo k problému, který starší znají a byl v tom Sparťan (Jan Lendel). Pak začala mít finanční problém i firma Čespo. Dlouho se řešilo co bude. Nakonec se tým obnovil. Během té doby už však pár našich hráčů přešlo do Pumidasu a hrají tam dodnes. Pak se to dávalo dohromady i s Vencou Kašparem. Pak se začal hrát fotbal v Tlučný a dál se pokračovalo pod hlavičkou názvu ANT studio. Hrála tam většina hráčů fotbalu z Tlučný. V Tlučnéto potom skončilo, výměna vedení a naše celá parta přešla hrát fotbal do Malesic. Miloš odešel ve fotbale do Lhoty a tím pomohl přivést další hráče. Teď už hrajeme s novým partnerem a názvem jako FC Uklizenozavás.

A na nějaký úspěch vzpomínáš?

Určitě vzpomínám, bylo to právě v Čespu. Tenkrát byl postup do Krajského přeboru, hned potom do Divize. Tam se skončilo překvapivě na druhém místě. Úplně podělaný se tenkrát cestovalo do Chebu proti Herdu, ale nakonec tam byla skvělé výhra 4:2 a druhé místo. První byl Lochotín a ten do ligy nechtěl. Kdyby tenkrát nenastal problém ohledně sponzora, tak by se to zkusilo. V té době se mi líbilo, že se muselo postupovat. Teď je ta úroveň taková divná, není tu Divize, ale teď si kraj, divizi i ligu můžeš koupit a hraješ.

Když jsem vás po jednom vyhraném zápase viděl, běhala kolem vás spousta dětí některých hráčů. Víš co děcka křičela? (smích)

Jasně. (smích) Uklízečky. (smích) Přiznám se ti, že se mi to i líbí. Baví mi ten název.

Uklizenozavás je v současné době na 6. místě. Po prvních třech kolech poslední a pak šest výher v řadě. Proč si myslíš, že došlo k tomuto zlepšení?

Je to skoro jako ve vztahu. Je důležité o všem mluvit. O všem si povídáme a těm klukům to není jedno. Píšeme si do skupiny a všichni si k tomu něco řekneme. I přes prohru s Lochotínem jsem z našeho týmu nadšený. Máme tam nový kluky. Třeba bráchové Křížkové, který jsem potkával jen jako protihráče a bral je za takové morouse. Pak přijdou a zjistíš, že jsou jiný. V šatně srandičky, prdelky. Tohle je super. Jsme teď prostě parta.

Je to kolektivní sport a základ je v celém týmu. Kdo je však v současné době základním kamenem týmu? Koho by jsi vyzdvihl?

Určitě bych vyzvedl Miloše v bráně. On dělá spousty práce okolo. Má svoje chvilky, je takový raplík, ale často v bráně podrží. Dalším je určitě Bezďa (Václav Bezdička – pozn. redakce). Je prostě výbornej, umí lidi strhnout, namotivovat. A překvapil mi Ondra Žítek. Byl dřív neviditelný hráč. Začal hrát fotbal ve 25ti letech. Dřív byl hokejista a je to na něm vidět. Jenže on se do toho zamiloval a dává tomu maximum.

V současné době je nejlepším střelcem kraje skoro 46ti letý Venca Bezdička. Co nám o něm řekneš? Jaké to je ho mít v týmu?

Je super ho mít v týmu. On sám říká, že věk je jen číslo. On umí strhnout kluky. Chodí několikrát týdně na kruháč, zhubl x kilo. On na sobě extrémně dře, hecuje k tomu kluky. Pro nás je to van Nistelrooy. Umí vystřelit, dává góly a má navíc určitě tenhle dar od Boha. Dal teď třeba nádherný gól proti Lochotínu zkušenému brankáři Hajžmanovi. To jsem ještě neviděl.

Jak vůbec hodnotíš současnou sezónu Krajského přeboru?

Já jsem nadšenej. Nejen jak se o to celé staráte, vše funguje. Začalo se přemýšlet o hřištích. Hrací termíny jsou lepší. A ta úroveň pak láká lepší a lepší kluky. Tuhle sezónu hodnotím jako nejlepší a nejvyrovnanější v historii.

V poslední době bylo vaše nejlepší umístění 2x čtvrtfinále. Naposledy to bylo předloni 8. místo a ve čtvrtfinále vyřazení s Kocovinou. V loňském roce 12. místo. Jaký je letošní cíl?

Máme dva až tři základní cíle. Nejdůležitější je se dostat do play off. Druhý je porazit Playmakery, protože tam je ta druhá polovina hráčů Malesic. (smích) Bude to boj, ale bude to i sranda, protože se známe. Po zápase pak dokonce půjdeme společně do hospody. Posledním cílem je se dostat mezi top tři týmy po play off.

Jaké jsou takové zápasy proti kamarádům (Playmakers)?

Já se té soboty bojím jako čert kříže. Loňský zápas  se prohrávalo během chvilky 2:7. Pak se to dotáhlo na 7:7 a v poslední minutě se padlo gólem z penalty (7:8). Chceme je tak moc dát, že nám to pak nejde. Je dobře, že přišla ta facka od Lochotína, protože teď byl čas to rozebrat. Už zase budeme určitě hrát svoji hru a bude nám jedno proti komu. Emoce pak vypustíme až v té hospodě. (smích)

Soutěž je opravdu mimořádně vyrovnaná a každý může prohrát s každým. Váš tým čeká po Plamakers i Do Dna, Remi, Wankers a Bee Sting. Jak vidíš závěr soutěže proti těmto týmům?

Do Dna nedokážu uchopit. Já ty kluky vůbec neznám. Byl jsem na jednom zápase a zrovna to byl ten futsal co moc nebaví a pak vidím výsledky z jiných zápasů a porazí Slavoj. Bee Sting je tak zvláštní tým. Je tam srdíčko, hrají spolu dlouho a dokážou porazit i jasné favority. Wankers beru jako překvapení sezóny. Určitě to je tím, že mají zajímavě postavený tým a hrají spolu dlouho. Dřív to bylo lehčí vás porážet. (smích) Remi taky překvapení a respekt, že jsou tak vysoko v tabulce. Hrají to hodně fotbalově a to vyhovuje i nám. Bude to s nima tvrdej a možná i zajímavej zápas. No ten závěr bude ještě těžkej.

Kdo podle tebe tento rok zvedne pohár vítěze kraje nad hlavu, nebo jací jsou podle tebe favorité na titul?

Nemám úplně favorita. Chtěl byl říct, že by to mohl být náš tým. Přál bych si to. Velký respekt z Lochotína, protože tam jde o to jak se sejdou. Jasného favorita spíš nemám.

Co říkáš o organizaci soutěži a naše vedení APF?

Jsem rád, že se do toho pustilo 21. století. Vidím to i kolem sebe. I ty co to nehrají, tak pošlou nějaký odkaz o plzeňském futsalu. Ta cesta, kterou APF jde je super a držím palce do další práce.

Děkuji za rozhovor a ať se daří.

 

 

Autor: Michael Sinkule